Úvodní slovo Aleš Kauer.

Ve své nejnovější sbírce přivádí Martin Skýpala do své poezie novou postavu – Jakuba Bukaye, člověka-palindrom, muže bez konce a začátku. Bukayův otisk, fyzicky zastoupený v útlém, volně přiloženém zinu, je ale výraznější, než by se mohlo zdát. Zatímco takový Kilián Nedory pro Filipa Topola znamenal takřka čirou temnotu a vykořenění, ve Střídavé péči představuje ze dvojice Bukay–Skýpala tu světlou stranu (tedy lidství, vůli k životu a ochotu prožívat všechno to šílenství) právě Bukay.