Dvě nové sbírky uvádějí, nahlas čtou a komentují jejich autoři.

Úvodní slovo Tomáš Gabriel.

„Po delší době jsem se rozhodl napsat něco, co mě bude bavit nejenom psát, ale taky číst. Muselo to být něco, co klade minimální odpor. A logicky se nabízelo dětství. Všechno šlo jako po másle, zážitky se vynořovaly se silou fóbie, text rostl jako z vody. Ale pak se to zaseklo. Ukázalo se totiž, že dětství bylo sice výživné, ale nedobrovolně. Bylo třeba překonat celou řadu překážek.“

MP

Martin Poch (1984 v Ostrově nad Ohří) vystudoval estetiku a komparatistiku na Filozofické fakultě uk v Praze. Žije v Praze. Dosud vydal tetralogii sestávající z básnických sbírek Běhařovská lhářka (2009), Jindřich Jerusalem (2013), Cesta k lidem (2015) a Městys (2017). Příležitostně publikuje také literární recenze a eseje.

„Jazyk, kterým se běžně mluví, je trapný a vtíravě nevypnutelný, jako nekonečný vstup komentátora Frekvence 1, ale z nějakého důvodu se za jeho doprovodu odehrávají všechny důležité věci v životě. Člověk je frázemi a klišé obklopen tak dokonale, že mu nezbývá než realizovat se skrze ně. A básník pak může být přistižen, jak při pohledu na sebe píše životopis tuningového paka a masochisticky jej přijímá za vlastní.“

Tomáš Gabriel o sbírce Davida Vody

David Voda (1976), historik umění, editor. Debutoval sbírkou Sněhy a další (Fra 2010).  Jako redaktor i autor je spjatý především s revue Listy a nakladatelstvím Burian a Tichák. Od roku 2016 vede básnickou Cenu Václava Buriana Olomouc.