Paní profesorko, popsala byste mi prosím svůj pracovní stůl, pracovní místo? Díky.

„Vlastně teď žádné místo, žádny stůl nemám. Jsem na chatě. Pošlu vám fotku. Zdravím, ZŠ“

Fotka přišla: je na ní kus obyčejně prostřeného kuchyňského stolu a na něm laptop s nalepenými japonskými znaky na klávesnici, počítačová myš, modem a poštovní obálka z Japonska s osmi známkami (možná jich je víc, ale nejsou vidět). Na stole leží ještě jídelní proutěná podložka. Na japonských známkách jsou hory, sakury, palác, stromy, moře, pobřežní pevnost a váza.

Profesorka Zdenka Švarcová (1942) je japanistka, vysokoškolská pedagožka a překladatelka. Japonskou filologii vystudovala v Praze pod vedením významných českých japanologů Miroslava Nováka a Jiřího Jelínka. Po absolutoriu pracovala jako tlumočnice a lektorka anglického a japonského jazyka na Státní jazykové škole a po listopadu 1989 se vrátila na svou alma mater, kde v Ústavu Dálného východu přednášela teorii japonského jazyka a dějiny japonské literatury. Od roku 2011 působila na Katedře asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Za svoji bohatou pedagogickou a vědeckou kariéru vychovala či významně ovlivnila početnou skupinu japanologů v Čechách i na Moravě a zásadním způsobem přispěla k rozvoji české japanologie. Za své zásluhy při výuce japonštiny, propagaci japonské kultury a přispění k rozvoji přátelských vztahů mezi Japonskem a Českou republikou obdržela v roce 2010 vyznamenání Řád vycházejícího slunce. Překládaní autoři: Jasunari Kawabata, Kunio Cudži, Osamu Dazai, Minoru Watanabe, Izumi Šikibu, Issa Kobajaši, Ono no Komači aj.

Část probíraných básní vyšla:

Plav 2011/6, s. 42–44.