v každém dnu zítřka budou příznaky
architektura nemoci ve které se ráno probudíme
snídáme jdeme do práce do
jiné architektury v další spíme
do jazyka vestavěná města nákazy
Jan Škrob, Úvodní slovo ke čtení Emmy Kausc
Když Pavel Zajíc v podcastu Korektní poezie společně s hosty Milanem Děžinským a Liborem Staňkem v jedné epizodě sestavoval návrh kánonu současné české poezie a tedy i seznam nejzásadnějších autorů a autorek, dostalo se na něj z nejmladší generace bez pochybností v podstatě pouze jedno jméno. Není na tom nic zvláštního, protože význam autorů a autorek, ale i konkrétních knih pro poezii a literaturu vůbec má smysl hodnotit až nějakou dobu po jejich vstupu na scénu. Některé věci ukáže prostě teprve čas. Ono jediné jméno je nicméně Emma Kausc a její knižní debut Cykly vydaný v roce 2017. Pro zajímavost: autorce bylo v době vydání 19 let. Kniha to ale není dobrá na její tehdejší věk, byla skvělá bez ohledu na něj a i s odstupem času těch pár let je to stále kniha skvělá – aniž bych se pouštěl do připomínek ke kánonu nadhozenému v Korektní poezii, jednoznačně souhlasím s tím, že do něj Emma Kausc patří.
Jeden ze zásadních důvodů, proč bylo její jméno asi do tohoto kánonu zařazeno, je reflexe reality sociálních sítí a digitálních technologií. V tomto směru je v současné české poezii skutečně průkopnicí. U jakékoli poezie je ale zavádějící vyzdvihovat jeden směr nebo linii na úkor jiných. Řeknu-li tedy, že kromě toho vnímám Emmu Kausc jako zásadní autorku poezie ovlivněné feminismem, queer poezie nebo poezie mezilidských vztahů nebo poezie odcizení – které ostatně souvisí právě i s těmi technologiemi – budou to také jenom pokusy vystihnout něco, co se vystihnout nedá. Každá snaha o interpretaci je past. Emma Kausc to vnímá a také proto o svojí tvorbě odmítá mluvit, aby se do pasti, která její tvorbu jakkoli zploští, nakonec nechytila sama.
Dodat je třeba nakonec ještě jedno: Emma Kausc je básnířka-intelektuálka. Pokud bych si chtěl představovat, že se u nás podobně jako v nostalgií zkreslené minulosti básníci a básnířky vyjadřují ve velkých médiích k důležitým otázkám, které hýbou světem a společností, byl bych asi ve světle reflektorů schopen zahlédnout právě Emmu Kausc, suverénní, pohotovou a zdravě nekompromisní.
Emma Kausc (1998) je básnířka a prozaička. Debutovala v roce 2017 oceňovanou básnickou knihou Cykly, mimo jiné nominovanou na Cenu Jiřího Ortena. Dvakrát se umístila ve finálové desítce v československé soutěži Básne SK/CZ.