Paní Jacobsenová, jak vypadá stůl, u kterého obvykle překládáte?

O svůj původní stůl jsem během stále ještě probíhající rekonstrukce domku a stěhování z pokoje do pokoje přišla. Úřaduji teď u maminčina psacího stolu, elegantní rozměrné věci v americkém stylu s výsuvnými šuplaty a přídatnou poličkou, kde je mi dobře. Vyhlíží to tu stejně chaoticky jako předtím, v centru se sice vždycky nachází aktuální rozdělaná práce a u ní hrneček s kávou, popř. papírky a sešitky na poznámky, ostatní ale hrnu do stran a na hromádky. Po ruce ještě musím mít PC s elektronickým německo-českým slovníkem Lingea a někde v dosahu čtyřsvazkový německo-český slovník Janko–Siebenschein z roku 1940, neocenitelný zdroj českých synonym. Kvůli rýmům sáhnu občas v nouzi po velkém Retrográdním slovníku češtiny E. Slavíčkové.

Michaela Jacobsenová (1947), překladatelka, publicistka, redaktorka. Po absolvování oboru němčina-čeština na FF UK pracovala jako redaktorka ve Státním pedagogickém nakladatelství, odtud počátkem 90. let přešla do redakce Literárních novin. Poté působila v redakcích několika nakladatelství (Mladá fronta, Paseka, Karolinum), kde se věnovala zejména redigování německé beletrie.

V překladatelské činnosti se zaměřuje na poezii, prózu i esejistiku z německé jazykové oblasti. Z překládaných autorů: Ingeborg Bachmannová, Günter Eich, Arno Schmidt, Ilse Aichingerová, Johannes Urzidil, Anne Franková, Urs Widmer aj.

Z čeho se čte:
Karl Kraus, Moc a bezmoc slova, Praha, Mladá fronta 1988.
Günter Eich, Víceméně, Praha, Odeon 1987.
Ilse Aichingerová, Vrabec v hrsti, Příbram, Pistorius & Olšanská 2010.